reklama

Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz Studenti: Máme pocit, že se na nás kladou vysoké nároky? Jak se nezbláznit z toho, že ještě nejsme milionáři.

 

Seriál na Studenta.cz

Studenti a věda: Je sexy? Je in?

Studenti a věda: Je sexy? Je in?

Jak jsou na tom mladí čeští vědci? Bez vědy bychom se jako lidstvo přece moc daleko nedostali, vědu potřebujeme. Co všechno se v rámci ní dá studovat? Víme o tom vůbec? A co českou vědu ohrožuje? Podívali jsme se tomu na hřebíček.

Všechny díly seriálu zde

Všechny krásy technologií Elona Muska

06.5.2017 / Společnost

Elona Muska můžeme znát z malých filmových rolí například v Děkujeme, že kouříte, či v Iron Manovi 2, dále pak taky ze seriálu Simpsonovi, či The Big Bang Theory, kde ne zcela překvapivě hraje sám sebe. Elon Musk ovšem není tak úplně profesionální herec. Dá se o něm spíše říci, že je profesionální vizionář, miliardář a technický génius. Není tedy divu, že ho v prosinci roku 2016 časopis Forbes označil za 21. nejvlivnějšího člověka na zemi. Za svůj poměrně krátký život (ještě ani ne půl století dlouhý) dokázal vybudovat hned několik technologických společností posouvajících hranice nejen lidských možností, ale i hranice lidské imaginace. 

Původem je Musk z Jihoafrické republiky, kde se narodil do rodiny kanadské modelky a dietoložky Maye Musk a elektromechanického inženýra, pilota a námořníka Errola Muska. Zatímco většina z nás v 10 letech tak maximálně počítačové hry hrála, Musk se je v tomto věku rovnou učil programovat. O dva roky později už prodal svou první naprogramovanou hru s názvem Blastar (na tomhle odkazu si ji lze zahrát). To, co obvykle platí o geniálních dětech, se ale nevyhnulo ani Muskovi. Úžasná inteligence a nadání pro svět vědy a techniky, šly ruku v ruce se šikanováním ostatními žáky. V jednom případě byl dokonce Musk ve škole shozen ze schodů a následně zmlácen do bezvědomí. 

Společně s ukončením střední školy se v roce 1989 přestěhoval směr Kanada (později i do USA) za účelem studia na vysoké škole. Kromě brilantního zvládání školních povinností si Musk na Pennsylvánské univerzitě společně se spolužákem Adeem Ressim pronajali deseti lůžkový dům jednoho z místních bratrstev a založili v něm dokonce neoficiální nightclub. A tak i přes zřejmě bujarý studentský život, se Musk ve 24 letech stal držitelem jednoho bakalářského titulu z fyziky a druhého bakalářského titulu z ekonomie. V roce 1995 se pak přihlásil na Stanford s cílem získat Ph.D v oboru aplikované fyziky a materiálové vědy. Po dvou dnech od zápisu však studia zanechal a začal se plně věnovat oblasti internetu, obnovitelné energie a vesmíru. 


Jeho prvním kariérním počinem bylo založení firmy Zip2 věnující se vývoji internetových průvodců po městě pro novinový průmysl. V roce 1999 Musk firmu prodal společnosti Compaq a akciové podíly mu vynesly 22 milionů dolarů. S vzrostlým kapitálem poté založil X.com, platformu zabývající se online finančními službami. O rok později se X.com spojil s další společností a na světě se zrodil PayPal. O dalších pár let později když byl PayPal odkoupen eBayem, Muskovo konto narostlo na úctyhodných 165 milionů dolarů.  

Musk se ale v zakládání firem nezastavil a raději expandoval rovnou do vesmíru. V roce 2001 přišel s projektem nazvaným “Oáza na Marsu”. Středobodem tohoto projektu byla simulace životaschopnosti a přežití lidstva na Marsu. Jenže, jak se tam dostat? Během dalšího roku tak dal dohromady solidní tým vědců přes vesmírné rakety (nějaké prototypy nakoupil v Rusku) a v roce 2002 založil Space Exploration Technologies, zkráceně SpaceX, tedy jednu z nejúspěšnějších soukromých firem v raketovém průmyslu, jejíž cílem, stejně tak jako cílem Elona Muska, se stalo cestování do vesmíru a vytvoření kolonie na Marsu (datum prvního letu lidí na Mars je momentálně naplánováno na rok 2024). Ne nadarmo tak Musk prohlásil, že by rád umřel na Marsu, a ještě raději ne přímo u přistání. 

Mimo šéfování a udávání tempa v SpaceX se Musk taky tak trochu motal i kolem firmy Tesla, kde je momentálně šéfem správní rady a tak nějak myšlenkovým otcem elektrických i samořídících se aut. A i když je to možná tak trochu k neuvěření, Musk má i další firmu spadající pod jeho personální záštitu - SolarCity. Tahle firma je pro změnu druhou největší společností specializující se na solární energetické systémy v USA (mimochodem je to společnost spoluzaložena s jeho bratranci). 


O tom, že v současné době Musk staví Hyperloop (tedy jakýsi tubus zajišťující dopravu podobným stylem, jaký známe ze seriálu Futurama), podporuje platformu OpenAI (tedy jakousi opensource platformu zaměřující se na vývoj umělé inteligence), a před nedávnem ohlásil založení nanobiotechnologického startupu Neuralink, který by měl jednou provždy vynalézt možnost propojení počítače a lidského mozku, se raději zmíníme jen okrajově.

Paradoxní se tak ale může zdát, že Muskovou největší noční můrou je v jistém slova smyslu umělá inteligence. Dle Muska existuje velká pravděpodobnost, že právě naše civilizace a lidské bytí by mohlo být pouze “fakt” reálnou video hrou v pořádném rozlišení. Pokud bychom dle Muska v HD video hře nežili, byla by to pro lidstvo hodně špatná zpráva. A to i přesto, že umělá inteligence je svým způsobem jediná šance lidstva na přežití. Rizika, která umělá inteligence představuje, jsou rovnoměrně úměrná potenciálním benefitům - zánik manuální práce, kyborgizace člověka, létající “auta” a obecně všechny reálné krásy budoucnosti dneška. 

Nezbývá než dodat, že Musk tak trochu sám sebe pasoval do role rytíře v miliardové zbroji, jehož vynálezy by měly být užívány výhradně k dobru lidstva. Takže se zřejmě není čeho obávat.

Text: Petr Cieslar

Diskusní fórum

reklama
reklama
reklama