Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz Studenti a věda: Je sexy? Je in? Jak na kariéru ve vědě?

 

Seriál na Studenta.cz

Studenti a věda: Je sexy? Je in?

Studenti a věda: Je sexy? Je in?

Jak jsou na tom mladí čeští vědci? Bez vědy bychom se jako lidstvo přece moc daleko nedostali, vědu potřebujeme. Co všechno se v rámci ní dá studovat? Víme o tom vůbec? A co českou vědu ohrožuje? Podívali jsme se tomu na hřebíček.

Všechny díly seriálu zde

Česká věda: Je sexy? Je in?

19.4.2017 / Společnost

Kam se po škole vydají ekonomové nebo technici, to tak nějak víme. Jak jsou na tom ale mladí čeští vědci? Bez vědy bychom se jako lidstvo přece moc daleko nedostali, vědu potřebujeme. Co všechno se v rámci ní dá studovat? Víme o tom vůbec? A co českou vědu ohrožuje? Podívali jsme se tomu na hřebíček.

Geografie, geologie, zoologie, biologie, chemie a biochemie, matematika, fyzika a astrofyzika, farmacie, mikrobiologie, ekologie, antropologie, paleontologie, fyziologie a… pokud jste dočetli až sem, seznámili jste se zhruba s polovinou oborů, které se dají na devíti českých přírodovědeckých fakultách studovat. Před několika lety se v žebříčku přírodovědeckých fakult umístila nejlépe z těch našich Biologická fakulta Jihočeské univerzity.

Řekni, kde ty ženy jsou?

Co českou (a nejen tu) vědu také dost trápí, je malý počet žen, které se jí věnují. V brožurkách lákajících na kariéru ve výzkumu se sice ženy v bílých pláštích a s pipetou v ruce hezky vyjímají, ale realita je jiná. V roce 2012 pracovalo ve výzkumu jen něco málo přes 27 procent žen, což bylo nejméně od roku 2001. V té době se ve vědeckých kruzích navíc řešil skandál kolem Grantové agentury České republiky, která diskriminovala při přiznávaní peněz na výzkum právě ženy-vědkyně.

Dobrou zprávou je, že se situace snad přece jenom trochu obrací k lepšímu. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy aktuálně studuje více studentek než studentů, a to o celých 1107.

Proč ale do vědeckých vod obecně míří tak málo žen? Stejně jako třeba u ajťaček všechno obvykle začíná už na střední škole. Holky přece nemá bavit fyzika a chemie. Systém je mocný a často na naprostou demotivaci stačí. Bohužel. A pak tu máme možnost mít rodinu a takové ty ženské věci. Známe to. Nic ale není ztraceno – nadějným českým vědkyním věnujeme článek o pár stránek dál a vážně to stojí za přečtení (a není to jen nestydaté self-promo autorky, čestně :) ).

Od ruchadla po čočky

Otázka za sto bodů – víte, co je to ruchadlo? Ne bratranci Veverkové, ale co to ruchadlo doopravdy je a k čemu slouží. Hm? Chvilka napětí… Jde v podstatě o vylepšený pluh, který zemědělcům v první polovině 19. století dost usnadnil život. A je to – jak pravděpodobně víte spíš, než k čemu to slouží – náš, český vynález. 

Češi k vývoji světa svými vynálezy přispěli vícekrát, třeba lodním šroubem, sladkou kostkou cukru, tramvají a elektrickou lampou, anebo kontaktními čočkami a silonem. Čeští vědci objevili i krevní skupiny nebo trhavinu semtex.


V současnosti je pak česká věda uznávaná hlavně kvůli výzkumu léků. Vědcům se daří bojovat s rakovinou a například tým profesora Antonína Holého se zasloužil o lék, který v raných fázích úspěšně potlačuje virus HIV. 

Rakovina české vědy

Naše věda má ale i temnější stránky. Jaké třeba? Tak si vezměme třeba ten relativně nedávný skandál. A začněme nevině – kdo by neznal časopisy jako Science či Nature. Publikovat v nich je pro vědce otázkou prestiže a cti. Na světě ale existuje několik tisícovek vědeckých časopisů, ve kterých mohou vědci ze všech možných oborů publikovat svoje objevy a studie. No a na ty si jednou posvítil známý americký list The Washington Post a u nás pak web Technet.cz i výzkumníci z Univerzity Karlovy a všichni zjistili docela zajímavý jev – některé časopisů, které se navenek tvářily jako vědecké, ve skutečnosti jen inkasovaly peníze za zveřejnění textů a o obsahovou stránku článků se nestaraly. Dostaly proto přezdívku „predátorské časopisy“ a i naši vědci a pedagogové, kteří do nich přispívali, by byli po tomhle odhalení o dost raději, kdyby je byli nikdy neobjevili.

V prostředí, kde téměř všechno od prestiže až po výši grantů závisí právě na počtu publikací ve vědeckých žurnálech, jsou podvodné časopisy výnosný business. Za publikaci jednoho článku si účtují v průměru 180 dolarů. 

V boji proti podvodným akademickým žurnálům se hodně angažuje třeba Columbijská univerzita. Odhaduje, že v roce 2014 mohlo světlo světa spatřit asi 420 tisíc podvodných pseudovědeckých článků. The Washington Post poté upozornil na další rozměr podvodů – vědci si sami píší recenze na svoje texty a vydávají se přitom za renomované kolegy. A to je ještě o něco vyšší level podvodů.

Abychom ale nekončili pesimisticky. Česká věda má před sebou obrovskou budoucnost. Odrazila se ode dna, kdy se o ni nezajímalo moc mladých lidí, a v současné době raketově letí vzhůru. Čeští vědci sklízejí úspěchy své práce, patří mezi světovou špičku a máme u nás i spoustu perspektivní mládeže. Takže verdikt je ano – věda je zase sexy. A je rozhodně in.

Text: Ella Mahdalová

Diskusní fórum

Proudly Primát.cz Kolejroku.cz